O kursech tvůrčího psaní v Čechách

   Možná na toto téma nějaké diskuse proběhly, ale myslím, že se jimi zabývali výjimečně "hlavouni" :-), dnes se na TP tedy podívejme z druhé strany řeky, tedy pohledem studenta. Bystré hlavy, doufám.
   O čem není sporu, že jednotná koncepce na výuku TP jednoduše neexistuje. Není, poněvadž něco takového snad ani osnovu mít nemůže, rozhodně tedy ne v našich krajích. Řeší se to tedy tím způsobem, že se vyučujícím, literárně činným osobnostem, ponechává svoboda ohledně teoretické i praktické stránky. věci. Učí tedy to, co považují za důležité pro řemeslnou schopnost psát. Jenže tady narážíme na první spornou otázku.
   "Řemeslo psaní" je pojem, se kterým se na LA záhy setkáte. Nelíbí se mi, to říkám na rovinu. Podle mne má spíše zacpat krk kritikům, co odsuzují existenci školy jako je LA argumenty typu "je to k ničemu, je to jen vytahování peněz" atd. V tomto smyslu tedy uvedený pojem svou funkci plní, ano. Ale dále? Můžeme s tímto pojmem pracovat, pokud jsme již s LA nějak spojeni, já tedy například v pozici studenta?
   Podle mne jde o nesmysl. Psát vás totiž nikdo nenaučí, ledaže byste na tom byli se slohem opravdu bídně. Inspirovat, naznačit cestu, to je jiná. Ale psaní je řemeslo pouze tehdy, pokud ho v jistém smyslu děláte dobře. A to s TP má společného jen málo. Ve hře jsou docela rozličné faktory. Bylo by hezké, počítat s tím, že na LA půjdou jen tupí, avšak hladoví nepsálci, ovšem praxe je opačná. Potom se právě naskýtá otázka, k čemu TP je a komu může prospět, pominu-li tu skupinu "slohově neschopných".
  Opravme si tedy definici: řemeslné psaní je stav, kdy cokoliv, co píšete, splňuje jisté obecné kvalitativní požadavky. Stejně jako se člověk rodí politikem, rodí se i psavcem. Může tu cestu zavrhnout a zakrnět, zabít v sobě talent, nebo ho realizovat. Ale bez ohledu na TP si dar již nese sebou. Schopnost řemeslně psát je stav, pokud dokážete KDYKOLIV napsat COKOLIV o ČEMKOLIV a to JAKKOLIV, jste-li zásobeni dostatkem studijního materiálu.
   Ano, již slyším vaše námitky, počkejte, já je přijímám, šlo o můj úhel pohledu. Chci se jemně dostat k základní věci, že totiž více než kde jinde, u TP velmi záleží na jakémsi "vztahu" studenta a vyučujícího, musí si stylem tak nějak "kápnout do noty". A nejde jen o to, že je vyučující s pracemi studenta spokojen. Jistěže to jde udělat i "shora", tlakem, jako to činí třeba "náš Michal".

   Zde vsunu pár vět o Vieweghovi, ačkoliv na jeho seminář nechodím. Dostatečným důkazem mi však byly rozmluvy, které jsem na téma MV několikrát vedl s jeho studentkami - víte přece, že MV potřebuje pracovat se ženami, protože je to exemplář "harémisty" (to není nadávka, označuje jedince mužského pohlaví, co se nejlépe cítí obklopen množstvím žen, pro které je tím spíše atraktivnější, jako jediný muž).
   MV je příklad pedagoga, co učí velice vyhraněným stylem. Nemohl by učit v semináři, kde by bylo 16 mužů. Potřebuje ženy, potřebuje estrogen, potřebuje pohled do jejich očí. Jsou jeho múzou, nemusejí mít ani větší vztah k psaní, stačí mu, když je vidí, jak se na něj dívají. Rozumím tomu, ostatně, v kom z nás mužů by kus harémisty nebyl? Jenom nemáme stejnou možnost realizace tohoto testosteronového spádu, jakou má MV (oprávněně).
   Vieweghova metoda výuky je tedy založená na práci se ženami a funguje shora, tj. tlakem Vieweghova mužství dochází k manipulaci s podřízenými ženami, k jejich "podmanění", kdy činí přesně to, co jim řekne. Tudíž se po škole říká, že všichni studenti (studentky!) Vieweghova semináře píší jakoby stejně (!!!), což mi připadá jako velmi závažný jev... pokud pozitivní, to tedy vážně nevím... řeklo se přece svoboda, je toto svoboda? Viewegh to zkrátka bere do přílišného extrému a takové TP je spíše o uctívání božstva a jeho ukájení estrogenem. Myslím, že by se tato metoda jeho výuky dala účinně morálně i fakticky z hlediska psaní napadnout, ale to si pochopitelně nikdo nedovolí. Není ostatně důvod. Kromě mně, jak vidím, jelikož já se snažím jít hlouběji.
   Tato koncepce je značně originální a zajímaly by mne reálné výsledky. Apeluji na nejlépe bývalé studenty Vieweghova semináře - stali jste se po jeho absolvování lepšími písmáky, jaké jsou vaše pocity? Nicméně poptám se sám po spolužačkách, ačkoliv dojem bude asi zkreslený, poněvadž se k němu hlásily jeho nejoddanější "uctívačky" (ne ginga :-) )

   Dobrá, toto byl extrémní případ, jehož důsledky na studentech by stály za intenzivnější zkoumání. Vraťme se tedy "na zem". Jací jsou další vyučující TP a jaké jsou jejich kursy?
   Jak jistě víte, chodím k V. Šlajchrtovi, který je na tomto poli nováčkem, učí první rok (doufám, že nikoliv poslední). Upřímně, právě jeho místy tápání v hledání optimální koncepce mě inspirovalo k sepsání tohoto článku. Mrzelo mě to. Na druhou stranu jsem chápal, že orientace by byla obtížná pro každého, chytit se totiž není čeho. Jak naučit psát někoho, kdo to neumí? Jak rozhýbat seminář, který je de facto pasivní a vyplodí (až na výjimky) vždy jen to, co mu přikážete, ani  o písmenko víc? Lze to vůbec, pokud studenti mají k učení viditelně chladný vztah?
   Toť otázka. Těžko po mně můžete chtít, abych nějak markantně přispěl k nalezení odpovědi. Háček je zkrátka v lidech. Správně sebestřední a originální autoři, jakými bezesporu jsou např. Berková či Stránský, nemohou mít s vedeném seminářů potíže. Naneštěstí u V. Š. je situace jiná, protože ze svého pohledu se snaží vnímat literaturu z rozličných úhlů a to mu komplikuje schopnost výše uvedených, sypat ze sebe jednoznačná tvrzení.
   Jak jsem mluvil o tom obrazném "padnutí si do noty", máte jako nováčci dvě možnosti. Buď budete se svým pedagogem soupeřit, přít se s ním a stát si za svým, pouštět se s ním do verbálních přestřelek, což ovšem nebrání oboustranné inspiraci... nebo vezmete jeho styl a přesvědčení za svoje, to v případě, že ještě nejste s vývojem ohledně vlastního stylu tak daleko. Takže pomalu docházím k nepřekvapivému závěru, že TP je jen o lidech na obou stranách bariéry. Ale je potřeba i spor, konflikt. Přete se svými pedagogy, pokud budete přesvědčeni o své pravdě. Pochybuji, že by něco takového MV přivítal... seminář TP není jednosměrná ulice.
   Takže namísto teorií a osnov, ohledně TP jde pouze o lidi - a doufám, že na obou stranách. Se schopnými lidmi mají semináře smysl. Pod to se podepíšu.
   Snad se mi podařilo najít alespoň zrníčko pravdy.