Zpověď studenta, který po prvním ročníku odchází...

   I takové paradoxy se mohou v životě přihodit, že školu předčasně opouští autor jejích neoficiálních stránek. Ale podívejme se na to z té lepší stránky, že nyní mnou podávané informace o škole a mém účinkování na ní budou jakkoliv oproštěny od, povězme, náznaků loyality ke škole, která pro mne již dnes neznamená školku někde na Spořilově, ale lidi, se kterými jsem se tam setkával. A narovinu, jediné co mne při mojí poslední "regulérní" návštěvě školy zamrzelo, byl právě ten fakt, že se s nimi již vídat nebudu. Inu, ono to asi vždy trcohui zamrzí, když člověk opouští více méně kolektiv a s ním i ty studenty, se kterými se poněkud "sčuchl".
   Ale pojďme tedy k úvahám, na jejichž konci bylo rozhodnutí vypadnout z LA jako cukrář po pouti.
   Důvody pro to rozhodnutí bych rozdělil pro přesnost do několika skupin:

1) možnost začít studovat jinou školu, která mi jako člověku/studentovi vyhovuje ve všech směrech více,
2) vnitřní nesouhlas s přístupem majitele školy k zásadním, klíčovým problémům a záležitostem,
3) z toho částečně pramenící nedůvěra ve školu jako instituci, zejména pocit, že ten diplom nakonec zkrátka nezískám a 300 tisíc vylétne komínem.

   Začal bych třetím bodem. První dva jsou povězme mojí více méně subjektivní záležitostí (ačkoliv... ale co), zato ten třetí Vám jistě zní jako celkem značně významný. Mně taky. Mám-li to shrnout, jde o tuto věc: zcela nejasné okolnosti ohledně ukončení činnosti VOŠ. Tedy povím to jinak: zatímco složení vlastníků obou s.r.o., "Vyšší odborná škola a Soukromé Gymnázium JŠ" a "Literární Akademie SVŠJŠ" je totožné, VOŠ ukončila činnost za poněkud dramatických okolností. Od jejích bývalých studentů, kterým bylo v rámci "odškodnění" umožněno studovat LA (!), jsem slyšel o srdceryvných scénách, které doprovázely setkání rodičů studentů s vedením, kde se asi nedozvěděli příjemné noviny... zaslechl jsem také něco o klasickém českém tunelu. Majitel LA i VOŠ+SGJŠ (resp. většinový společník obou s.r.o.), mgr. Václav Krištof, se k otázce krachu VOŠ odmítl vyjádřit, což zjistíte v sekci "Napsali mi" někde ke konci. Podivné... upřímně, mít-li tyto informace před rokem, asi bych se rozmýšlel poněkud více, zda školné zaplatit. Pokud jsem Vás nepřesvědčil, schválně se sami zkuste zeptat těch studentů, kteří bývalou VOŠ navštěvovali.
   K bodu dvě: berte prosím tyto moje postoje jako inspiraci k Vašemu zamyšlení, jde sice o můj osobní postoj, ale jako vždy, opět jsem se snažil to hodnotit "většinovýma očima". Porovnávejte moje postřehy s realitou a já pevně doufám, že o oprávněnosti mých námitek se přesvědčíte sami. 
   Co je pro mne poslední dobou nejaktuálnější a také asi nejzávažnější, ostatně dotkl jsem se toho již v článku o školném, je podle mne pokračující růst výdajů školy na naprosté zbytečnosti a podivnosti, přičemž školné se vesele zvyšuje. Například tzv. "Mezinárodní konference o tvůrčím psaní", organizovaná školou. Velkolepá záležitost, dobře myšlená, jenže jaksi za peníze studentů. Nezdá se to, ale výdaje jistě nebudou malé... anebo výběrové semináře tvůrčího psaní, aktuálně třeba právě pod vedením velkého italského mistra A. Baricca. Všimněte si prosím, že jejich kapacita je vždy 15 studentů a stále se tam vyskytují ty samé tváře, ovšem tu možnost mají za peníze studentů všech. A zapomenout nemohu ani na jev jaksi z druhé strany - odpadnuvší hodiny, které se reálně nikdy nenahradí a ze školného nikdo nedostane zpět ani korunu! I o tom jsem se majiteli školy zmiňoval v jednom e-mailu, na část dotazů odpověděl vyhýbavě, na jiné, jako třeba jak se vyúčtovává plat pedagogů za odpadlé hodiny, odmítl odpovědět úplně, jak je v sekci "Napsali mi" zjevné. Inu, tomu říkám široké komunikační pole.
    A nemohu zapomenout na vznik "Senátu", který mě svým složením naprosto zděsil - jelikož je nadmíru plný zcela nekompetetních lidí které doplňují "druháci" se sklony k politikaření (ti samí, co se objevují na "elitních" seminářích TP)? 
   Jistě, pan majitel je svobodný podnikatel. Může si s jemu svěřenými prostředky dle smlouvy nakládat, jak uzná za vhodné. Ale já opakuju, nelze bránit mně ani komukoliv jinému, aby se nad podivnými jevy v té souvislosti nepozastavil. Doporučuji Vám, přečíst ten článek o školném, a to nejlépe několikrát za sebou. A posléze se podívejte na reakci majitele školy na něj v sekci "Napsali mi". A suďte. 

   Konečně se dostávám k bodu prvnímu a pro moje rozhodnutí povězme zásadnímu. Protože pokud jde o mojí budoucnost, sleduju jí jiným okem, než nějakou instituci, to je jisté. De facto bych Vás s obsahem toho třetího bodu nemusel ani seznamovat, protože to není nic, co byste potřebovali vědět o LA. Ovšem já se snažil vážené čtenářstvo vždy zásobovat informacemi v maximální kvantitě, navíc mě teď napadá, že se v tom prvním bodu dost odráží i můj aktuální postoj k LA a tomu, o co v ní jde.
   Mám pocit, že ta škola směřuje k jakémusi podivnému elitářství. Málo oprávněnému, protože ekonomicky ho zajištují ve většině literárně zcela neschopní studenti - zatímco velké ikony české i světové literatury za tučný bakšiš zakrývají tento obchod se vzděláním svými zdánlivě vznešenými křídly. To ovšem nevylučuje spokojenost studentů, to jsem říct nechtěl! Pro příklad nemusím chodit daleko. Třeba ta dívka, o které jsem psal v reportáži z přijímaček a se kterou jsem časem navázal vřelé kamarádské vztahy :-), ta je na škole opravdu šťastná a já jí věřím. Baví jí učení příslušných předmětů a proto má také nyní u zkoušek jedničky: Dokonce našla mezi studenty LA i lásku... asi bych to práskat neměl, ale snažím se být obejktivní. Nevidět zaslepeně jen lidi zklamané.
   Když jsme u toho, zklamala mě LA? Určitě ne, odpovídám po kratičkém zamyšlení. Není důležité, proč a v čem - důležité je, že toho dobrého bylo mnohem víc. Zklamal mě majitel školy svým vyhraněně klausovským přístupem, který zveličuje svou svobodu a systém volného trhu, místy se chová rozhodně nepřiměřeně vůči platícím zákazníkům (vzpomeňte na "seminářovou defenestraci", popis v "Kapacitách LA").
   Takže shrnutí: pokud hledáte štěstí, můžete ho během studia LA dosáhnout - ať již tím, že budete studovat Vám milý obor, nebo jinak - jelikož tato škola má jistě kouzlo, zejména pro ty, kterým je 19-20i let věku a jejich rodičům připadá investice do školného smysluplná. Takových spokojených lidí je na LA nemálo, řekl bych. Na druhé straně je mnoho bolístek ohledně školy - které Vám ale klidně mohou uniknout, pokud dokážete mít zavřené oči. Tento systém nás v tom ostatně cvičí denně. Já tu vlastnost někdy nemám a LA je ten případ.

   Abych na konci trochu obrátil list, rád bych se zmínil o kolektivu studentů LA. Musím konstatovat, že jsem se mezi nimi cítil dobře. A že něco končí, to mě mrzelo pouze v tomto ohledu, protože něco jiného samozřejmě začíná - a dobré lidi naleznete všude. Jenže nemůžu si pomoct, cítil jsem něco jako smutek, když jsem si na poslední přednášce uvědomil, že většinu tamějších lidí vidím asi naposledy. Někteří, jak jsem řekl, mi přirostli k srdci. Nicméně mi připadalo hloupé, nějak se s nimi loučit. Jen loučení přece znamená konec... regulérně jsem se rozloučil pouze se dvěma jistými studenty v baru "U Tonyho". 
   Do školy již až na jednu návštěvu nepolezu. 
   Jak jsem řekl, dobří a přátelští lidé se najdou všude.
   Něco končí - a cosi jiného začíná... takže směle vstříc světlým zítřkům!