Vážení čtenáři, (úvodník z 8.3. 2002)
   píšu sem po delší době a upřímně řečeno, abych tak opět učinil, k tomu mě musela donutit pořádná rána do hlavy. A stalo se tak. Takže je na čase vysvětlovat - ale nikoliv diskutovat či oponovat. 
   Literární Akademie je v některých parametrech bezesporu dobrá škola. Není to nikde oficiálně řečeno, ale "volnost" a "svoboda", to jsou pojmy s LA spjaté více, než u jiných škol. Toužíš-li po vědění - přijď. Nemáš-li čas nebo chuť - zůstaň si doma. Zajdi se svým pedagogem do blízké hospody a nad džberem vychlazeného piva uvidíš své -umění- z jiného úhlu. Zajdi za svým pedagogem, jinak úspěšným spisovatelem, a ždímej z něj klíč k úspěchu na poli psaní. Stav se na plese a navlečen do peleríny a biretu zažij okamžik, kdy jsi přijímán na akademickou půdu. 
   V rámci LA můžeš dělat spoustu věcí. Kromě jediné věci.
   Nesmíš se opovážit psát o LA jinak, než bezbarvými, nicneříkajícími větami. Protože bys sáhl na něčí majestát. Můžeš psát jako Bůh, a přesto pro ně budeš póvlem, špínou, primitivní lůzou. Květnatými větami plných nesrozumitelných obratů se na tebe ti supi slétnou, a hroty per svých ti vytrhají maso z těla. Tebe nazvou grafomanem, zatímco psaním o tobě, obyčejném chlápkovi, popíšou stohy papíru?!
   Pak budeš číst jejich sáhodlouhé psychologické rozbory těch nejzažších hlubin své duše. Pochopíš, kam tito lidé spějí, co jsou zač. Nebude to těžké. Takových jsi mohl za svůj nedlouhý život potkat spoustu. A místa, kde jsi je mohl vidět, to nebyly literární či publicistické síně slávy... ale zpět ke klidnému a nekonfliktnímu tónu.
   Jde o úkaz zvaný Lutobor, nacházející se v hostování oficiálních stránek školy. Respektive lidi kolem něj - jde tedy o čtyřčlennou "redakci" (velmi, velmi nadnesené slovo) a několik přispěvatelů, kteří se vyjádřili k L. tématu "čísla" - hádejte kdo jím byl :o) Část příspěvků na toto téma, na stránkách L. publikovaná, nicméně pro úplnost pochází právě od členů "redakce". K zúčastněným osobám se později vyjádřením jednotlivě (asi budou zklamáni, čekají-li nějaké erupce nenávisti).
   Celá tato záležitost, má-li být málo či nijak zúčastněnými osobami pochopena, žádá vysvětlení v širších souvislostech. Ale opakuju, chci pouze vysvětlovat a to maximálně nestranně. Je to zdánlivě nesystémový postup, jelikož oni se do mne pustili značně nadoraz. Moje pohnutky pro takový přístup, doufám, budou ve zmíněném širším vysvětlení také dohledatelné.
   Toto primárně píšu pro studenty LA, ovšem ujišťuji i ostatní návštěvníky webu, že přečtením toho textu budou také obohaceni - možná udiveni a rozčarováni. Chtěli jste vědět cosi více o LA - toto je neoficiální stránka a tamta -záležitost- s LA přímo souvisí. A pozor - nejde jen o věc hrstky studentů, co se zapletli do malicherného osobního konfliktu - přímo či nepřímo je tam zainteresována většina osazenstva školy, včetně vedení... TEN KONFLIKT BY ZŮSTAL POUZE U FORMY KOUSAVÝCH E-MAILŮ, ALE LUTOBOR SE ROZHODL JINAK. Což podle mne o mnohém svědčí...

LUTOPOLITIKA aneb MY RÁDI PLIVEME

   Mám pocit, že klíč k pochopení této záležitosti se skrývá de facto zcela mimo LA a tu událost vůbec. A to v odpověďi na otázku, kdo jsem vlastně já. Je to značně směšná otázka, ale jelikož se níže budu obšírně zmiňovat i o mých, ehm, povězme "protihráčích", začnu u sebe.
   Na stránkách jsem vystupoval - vystupuji pod pseudonymem Améba. To je asi věc, která leckomu nesedí. Vězte přátelé, že v mojí "občanské" publicistické činnosti se hrdě podepisuju i pod texty, které jsou takříkajíc "průserové". Tady je to ovšem jinak. Opět však musím odbočit, abych to vysvětlil.
   Předně čím se v tom občanském životě zabývám. Pro někoho to asi bude překvapení a pro jiné zase ne, avšak těžiště mojí činnosti je bezpečnostní problematika. Tedy cokoliv od problematiky kriminality, obchodu s drogami, mezinárodního terorismu či policejního vyšetřování až po rozbory válečných konfliktů. Mrzí mne, že se mnou musí pravověrní intelektuálové sdílet prostor na LA... jak jsem již snad někde zmínil, studoval jsem Právnickou fakultu UK, kterou jsem ale opustil pro neodbytný pocit, že právo dělat nechci - chci ho jenom znát a používat jako subsidiární zdroj mých úvah o světě, který by většina z vás raději neviděla, neznala. Ale je tu, existuje, ať se vám to líbí či ne. Oni - ať již policisté či zločinci - život v něm žijí, já o něm a o nich pouze píšu. A často i proti nim, čímž narážím na výše uvedenou poznámku. Není radno psát o příslušnících bezpečnostního aparátu, jací opravdu jsou... čímž je snad řečeno zadost.
   Pod těmito texty se podepisuju vždy pravým jménem a příjmením. Kriminálníci bojují za peníze a policisté za ideje - já tak napůl za obojí. Není to jiný přístup, než u kohokoliv jiného, kdo se zabývá serióznějším psaním. Poté je docela jedno, o čem píšete: pokud tam jde o ideje, peníze a politiku. To samé se vám vrací zpět. Noviny čtou masy - o čem píšu já, je (zatím) určeno spíše pro uzavřenější skupinu čtenářů - celkem pochopitelně. Neznamená to však, že by moje psaní muselo být horší, než novináře z Respektu - píšeme ale oba o něčem jiném a je to nesrovnatelné. Ale nesplachujte mě do toalety jen proto, že nepíšu pro Respekt, Literárky nebo Tvar - snad již rozumíte, co mám namysli.
   No a v čem je ten problém: že neoficiální stránky školy začal dělat chlápek, co se namísto protlachaných večerů nad novými knihami věnuje úchylným aktivitám, jako je posilování a boj s nožem (zmínka o střelných zbraních by pro vás asi byla již přesilná káva :o) Nemusí to automaticky znamenat, že by jeho všeobecný rozhled a IQ muselo být zákonitě nižší, než je celostátní průměr studentů VŠ, ovšem je zkrátka jinde, s poněkud originálním pohledem na svět a ještě podivněji uspořádaným systémem hodnot, který obhajuje plamennými promluvami k oponentům :o) Jenže i lidem jako já je LA otevřena, ať tomu jiní studenti chtějí či ne - stejně jako já nemám nic kupříkladu proti Slovákům na českých školách, kteří našincům zabírají místa na kolejích... (jde o díru v zákoně, anebo o snahu sebrat Slovensku budoucí intelektuální elitu? To jen na okraj)
   Takže počátkem listopadu jsem se pustil do stránek. Proč? To poslední, oč mi šlo, byl exhibicionismus, což jsem dal najevo i skrytím mého jména a nasazením pseudonymu. Upřímně, moje pohnutka byla prostá: považoval jsem to za dobrý nápad. Pobavit, poučit, jak jsem zpočátku deklaroval. Mimochodem práce na stránkách mě velmi bavila - mám namysli tu dobu do konce roku, kdy jsem činnost (dočasně) přerušil. Sám nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha, publikovat de facto deníkové a místy velice osobní údaje... byl to experiment, chtěl jsem vyzkoušet něco nového. To samé i články. Stejně jako jsem (někdy) ostrý a příkrý v životě, tak jsem i psal o škole a lidech na ní - ale nikoho jsem nejmenoval a nikoho nepoškozoval. Celkově jsem měl snahu ladit tón textů do nadsázky, jemného humoru - a to včetně dělání si legrace ze mne samého :o)
   Kombinace dvou výše uvedených -kvalit- je podle mne esenciální lektvar, ze kterého se dají uvařit ---neoficiální stránky--- jakékoliv školy.
   Celkem záhy se informace o stránkách rozšířila po škole - dokonce jsem byl natolik aktivní, že jsem v prostorách školy vyvěsil pět proužků papíru s adresou stránek :o) První reakce: skutečně nelžu, s kým jsem mluvil osobně, ten stránky hodnotil pozitivně (šlo nejen o "prváky", ale i názor dvou mých známých "druhaček"!) Na druhou stranu se ke mně donášelo, jak moc negativně druháci jako celek web hodnotí. Zajímavé :o)
  Ohledně vedení školy: nyní asi zklamu ty, kteří mě nemilují - Krištof a Vévoda se vyjádřili pozitivními e-maily, tehdejší zastupující rektor Vedral ústně také (nikoliv přede mnou, můj nasazený druhácký "zvěd" to zjistil :o)

  Ke zlomu došlo kolem Vánoc, kdy jsem provedl tu strašlivou věc, že jsem si dovolil poslat na adresu Lutobora dvouřádkový e-mail, jehož poselství bylo jediné: že podle mne Lutobor není médium, které by dobře reprezentovalo školu - což jsem argumentoval faktem, že k poslední aktualizace byla provedena před více než měsícem. Nebo je to snad podle Vás optimální přístup? 
   Lavinu, kterou tento kratičký e-mail způsobil, bych v životě nečekal. Jistěže jsem nepředpokládal, že budou oslovení lidé chrochtat blahem za tu poznámku :o), ovšem mělo zůstat u něčeho jako "co je ti do toho". Nezůstalo. Nevím proč. Nevím proč mi nenapsali dříve jejich obšírnou kritiku mého psaní a mne samého. Nyní doslova explodovali! Posléze jsem již jen zíral, civím na to všechno dodnes. Vše se dá s trochou tolerance brát jako svár nesmiřitelných názorů, jenže je zde cosi totálně prohnilého, a to argumenty a vystupování paní Jany Křížové. Zde bych se rád pozastavil. Tato dáma předvedla něco, čímž mě narozdíl od Petra Švece a spol. dokázala totálně rozhodit. 
   Jana Křížová  má email na doméně školy, neznám jí sice, ale podle psaného projevu s mnoha chybami je to nějaká postarší sekretářka. Předvedla takovou demagogii až doslova lhavost (za tím si stojím), že by se za ní nemusel stydět ani Václav Klaus. Dělá to takto: staví na lži (či omylu, ale to jej její problém, nikoliv můj) svou "argumentaci" - spíše nesouvislé věty, a hádejte co udělá, když jí požádáte o důkaz těch tvrzení???? Vymluví se na nedostatek času. Zkrátka nereaguje, ač proti vám vznesla závažná obvinění a pomluvy. Zatraceně, co je toto za přístup???
   Zcela suverénně napsala, že existují ještě jiné neoficiální stránky školy!!! Já na to, kde? Povězte mi odkaz! Jak se na ně dostat! A co myslíte? Nejenže jsem se nic nedozvěděl, ale paní Křížovou usvědčuje i to, že žádný internetový vyhledávač takové stránky nenašel. Paní Křížová lhala, aniž by byla s to doložit svá odvážná tvrzení důkazy. Omluvu jsem od ní ani nečekal, ale nabídnout mi namísto vysvětlení "osobní setkání mezi 8-13 hodinou u mne ve škole", to jsem měl pocit, že si ze mne snad střílí. To jí nenapadlo, že pseudonym má jaksi jistý důvod, a to jistá anonymita? 
   U toho bohužel nezůstalo. Našlo se několik jejích poznámek na mne, které by se daly snadno nazvat urážkami a pohrdáním, což bych bral od Karla Navrátila jako externího pedagoga LA, ale od někoho, kdo sedí na sekretariátu školy a je tedy její legitimní součástí, bych čekal jistou slušnost a zejména nezaujatost!!! 
   Intenzivní kritika "party" Petra Švece se dá unést, jak jsem řekl, lze jí brát v rámci plurality názorů (ačkoliv i tam je několik výjimek, které ještě rozeberu). Ovšem psát studentovi invektiva mailem s doménou "@lit-akad.cz", to je snad moc. Vždyť to byla její soukromá iniciativa, netlumočila přece oficiální názor školy jako celku? Docela snadno by se tento postup dal nazvat zneužitím služebního e-mailu...

   Povedený trojlístek dotvářely ještě dvě osoby, a to Karel Navrátil (pedagog) a Petr Švec (student vyššího ročníku, tuším "bakalář"), zjevně dobří kamarádi, co se vzájemně nenechají padnout. Paní Křížová ukončila své účinkování v této -záležitosti- záhy, zatímco druzí dva rozjeli velikášský projekt literární destrukce nebohé Améby :o) 
   O Karlovi Navrátilovi jen toto: tak příkré soudy, jako má on, si opravdu může dovolit jen pravověrný intelektuál, umělec a bohém. Neřekne vám proč jste špatní, omezí se (asi také nedostatek času :o) na suché konstatování archaickým stylem jazyka, že jste "nula" a "béčko". Stejně příkře mě pak posléze tady nazval grafomanem. Co na to říct. Mýlí se. Důležité pro něj je, aby se mohl do někoho pustit, kritizovat. To ho naplňuje. On sám je grafoman. Docela ho vidím, jak s vyplazeným jazykem píše ty své shluky pohrdavých vět. Posléze na klávesnici počítače ještě skane slina z jeho pootevřených úst...
   Zato Petr Švec, to je jiné kafe. Mladý, svěží, urostlý sportovec, co chodí rovně jako svíčka. Mám pocit, že jeho ambice na poli psaní jsou velké. Ale vybírá si příliš snadnou cestu: moje záda, na kterých si brousí slovní ekvilibristiku. Nu dobrá, pokud mu to udělá radost... já kolem sebe mám rád šťastné lidi. Co mě však mrzí, že jsem naší vzájemnou komunikaci ukončil de facto přátelsky a dáním najevo respektu, aby on posléze napsal na téma Améba úvodník a ještě dva články. Tomu říkám seberealizace!!! Dost mě překvapuje, že jsem objekt tak intenzivních úvah :o) 
  Kladu si otázku, proč to všechno? Proč to muselo jít do extrému, kterým články v "Lutoboru 4" bezesporu jsou? Podle mne jde o snahu Petra Švece o politikaření. každý máme holt své chyby... názory zúčastněných na mojí osobu a činnost beru, ale to jste se cítili tak slabí, že jste proti mně museli vytáhnout doslova přes štvavou kampaň? K čemu to? Vůbec nic se tím nevyřeší. Jenom si Petr Švec bude chvíli připadat jako samec a král.
  Obviňuji Petra Švece z poškození jména a dobré pověsti školy tím, že vytáhl konflikt z emailu na veřejně přístupné oficiální stránky školy. Já nyní dělám to samé v rámci práva na obranu a jediný, kdo to odnese, je škola... 

   V rámci Lutobora bylo publikováno několik zajímavých textů, které se vyjadřovaly k problematice. Bohužel se staly spíše snůškou nenávistné kritiky na mojí hlavu, což sami poznáte, pokud si ty příspěvky přečtete. Není mi dost dobře jasné, k čemu ty texty měly sloužit. Své názory mi přece zúčastnění mohli poslat emailem. Ale oni jsou raději oklikou, shluknou se do skupinky a hromadně, hrdinně na mne plivou. Zvláštní, kolik zakomplexovaných existencí tuto věc pojalo jako možnost zvednout si sebevědomí...
   Jiří Svoboda  se tedy skutečně rozjel. Nenašel na mé práci ani drobek pozivivního, dokonce mi navrhl ukončení té činnosti, jelikož se podle něj ztrapňuju. Jirko, ukaž mi nějaké své práce! Budeš tak odvážný? Věř mi, že kritizovat dovede každý. Tak co kdybychom si to vyměnili? Dej mi nějaké texty a já ti je je rozcupuju. Rychle, snadno a efektivně. K čemu to všechno je? 
   Jan P. Novák se, ač nově afilován s Lutoborem, vyjádřil překvapivě věcně a se snahou hledat nejen to špatné, ale i dobré. Beru a oceňuju. Reakce jako tyto se tam měly objevit. 
   Ivana Myšková, taktéž nově členka redakce Lutobora, poněkud přecenila svoje síly. Tato drobná dívenka s brýlemi, jejíž obličej vypadá tak nevinně a pozitivně, se pokusila o seriózní studii, avšak výsledek je nemastný neslaný. To je právě znak pisálků dneška - popíšou stohy papíru o ničem. Ukájejí se psaním a Ivana nebyla výjimkou. Pokud tím nikomu neškodí... i tento postoj jsem schopen akceptovat. 
   Bára Bäumlová na to šla od lesa a rozebrala mě z pohledu biologie :o) asi to byl její oblíbený předmět na střední škole. Ale napsala to mile.
   Pavla Totušková zůstala stranou. Možná pochopila, že dostala za úkol vyjádřit se k totálnímu nesmyslu, Petrem Švecem nafouknuté bublině.
   Aliass, nepodepsaný přispěvovatel, byl opravdu originální. Sice jsem bezpečně porozuměl tak desetině textu, ale mělo to šťávu. Beru. Být členem ČSAF (organizace českých anarchistů, pro neznalé bezpečnostních studií BIS :o), okamžitě bych mu nabídl členství. Je dobrý. Otázka je, zda by to samé dokázal říct lidu. Výzvy k revoluci na listu papíru jsou o ničem. Viva la politica! :o)
   A na závěr to nejlepší: studii Karla Navrátila, kterou mi stanovuje diagnózu grafomanství, jsem již zmínil. Věřte mi, pane Navrátile, že psaní tohoto textu mě převelice nebavilo a musel jsem se k němu nutit, jelikož venku je hezky a já mám jiné věci na práci, než psát o výplodech Vaší mysli (záměrně bez přídavného jména :o)
   Petr Švec, duchovní otec "projektu" :o), samozřejmě nemohl zůstat stranou a přispěl festově. Mám však pocit, že neumí nic jiného, než opakovaně klasifikovat moje stránky jako "časopis hodný průmyslové školy", čímž naznačuje, že jsem "vypatlaná guma". Pochopitelně na mém psaní nevidí nic dobrého. Petře, kdyby mi za to stálo to brodění se špínou, Tebou na mne naházenou, oplatil bych Ti tu "přátelskou pozornost", mně věnovanou. Navážej se do mně ještě chvíli a jako správný grafoman si stanovím za cíl jít Ti obrazně řečeno po krku. Kdekoliv se objeví Tvoje jméno, tam budu já jako neúnavný kritik. Uvidíš sám, jak to bude příjemné.
   A rádoby trefné Švecovy poznámky ohledně grafiky webu? Lutobor si snad dělá grafiku sám? Ne, jenom předávají texty webmasterovi, PLACENÉMU WEBMASTEROVI; jak můžeš, Petře, srovnávat mojí amatérskou snahu s člověkem, co za to bere plat? Nebo ty snad nějaký web děláš? No tak se předveď, jak Ti to jde... IT není kromě občasným kšeftů s HW můj obor. A takových lidí je na netu většina. Nikdo jim nevyčítá amatérský vzhled, jen kvalitu publikovaných informací. Střelil jsi pěkně vedle.

   Chtěl bych všem zúčastněným "poděkovat" za čas, který jsem musel strávit psaním na tomto textu. A pokud jste stále nepochopili, oč šlo: buďte rádi. A doufejte spolu se mnou, že o této hlouposti již nikdy neuslyšíme. 
   Vašim názorům je otevřena moje e-mailová schránka. Na snahy o přenesení záležitosti do jiné, než textové polohy, nebudu reagovat.