Hospoda "U Řezníků" - vida, IV. cenové skupiny ještě nevymřely!

   Konečně jsem dostál mojí "bažantské" povinnosti a navštívil tuto aurou obklopenou knajpu, ironií osudu se tak stalo v rámci semináře Tvůrčího psaní, což je na LA celkem běžné. Znáte to - poslední den školy před vánočními prázdninami, spousta lidí již odjela do svých vzdálených domovů, jen tvrdé jádro študáctva ještě přebývá v setmělých místnostech... takže jsme s povděkem přijali návrh V. Š., přesunout se někam za "vánoční" atmosférou - právě do hospody. Koneckonců, mám pocit, že nikdo včetně mne se již na výuku nedokázal soustředit.
   Již vstup do podniku mě zděsil. Řada hracích automatů a představte si, místní gambleři na ně stáli FRONTY! Myslel jsem, že se mi to zdá - kdepak. Skutečně, stáli a hladově se dívali po točících se kotoučích blikajících jednorukých banditů a občas i lákavého zvonění mincí, aby, až na ně dojde řada, prohráli zcela všechno. No pojďme dál...
   Místnost kolem výčepu, kde vysedávají na lavicích štamgasti, vypadala zela stejně, jako kdekoliv v ČR - vrchní s ostrým pohledem, servírka kočka mírně po záruce, ostatně pravidelný pobyt v takovém prostředí ještě žádné ženě na kráse nepřidal... obsluha snaživá, ale ordinérní, máte pocit, jako kdybyste byli u doktora. Chlastáte a vidíte obsluze na očích, že zná míru vašeho ubožáctví , které jste nuceni utápět v alkoholu. To se mě naštěstí jako téměř abstinenta netýká.
   Posadili jsme se k většímu stolu v zadní místnosti, relativně klidné a prázdné, ač všudypřítomný zápach levných cigaret nasával našimi oděvy i tam. Většina z nás si objednala "škopek" neboli pivo. Seděli jsme si velice blízko a vznikla tam jakási intimní atmosféra. Mluvili jsme i o literatuře, ovšem později jsme přešli ke studiu časopisu Cosmopolitan, kterým disponovala jedna ze spolužaček. Nedaleko od nás seděla skupina "druháků", halekali a bavili se ostošest. Na to, že bylo kolem šesté, to "U Řezníků" jelo již slušně... a úderem sedmé přišla obsluha nahoře bez! Dívka to byla ztepilá a musím uznat, že její prsy byly hezké - vzhledem k tomu, že si je neměla čím podepřít :-), vypadaly dobře - velikost solidní a tvar mužskému oku milý :-), však se také všem mužům v hospodě zrychlil tep a jali se chlastat co nejrychleji, aby opět mohli mávnout na tu lepou děvu a mohli zblízka shlédnout ten zázrak přírody, až jim přinese žádaný půllitr či "panáka" a nakloní se k nim... jakmile zašla k našemu stolu, zvedl jsem se a odešel. Já se přece žádných prsou nežádal. Nebudu měnit tento zkažený svět, raději odejdu.
   Takže putyka je to dle očekávání děsná, ale dá se tam přežít, ačkoliv nemohu soudit, kolem sedmé bývá jen málo lidí opilých... jedna návštěva mi docela stačila. Nicméně, zjistil jsem, že moji spolužáci včetně V. Š. jsou příjemní společníci a kvalitu pobytu v tomto zařízení mi rapidně zvedli. Mám pocit, že v této sestavě je náš seminář tak nějak... funkční? Každý byl s to se bavit s každým a vůbec, až na několik okamžiků ticha zpočátku, byla opravdu zábava. Dvě dívky od nás odcházejí jinam, k jinému pedagogovi - avšak my ostatní rádi zůstaneme. Klidně bych tu naší skupinu nazval "dobrou partou" a doufám, že by se mnou ostatní souhlasili.
   Kvůli tomuto zjištění hodnotím návštěvu "Řezníků" pozitivně, na druhou stranu, moje krevní skupina to místo není.